Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Isolation of active compounds from algae and their application in cosmetic products
Nováková, Laura ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
The bachelor thesis is dedicated to the study of active substances and antioxidant effects of cultivated microalgae. We compared the results with a commercial alga that is freely available. In the theoretical part we focused on description of algal metabolites in cosmetics and a brief description of the methods used in their testing. In the experimental part there were analyzed three types of extracts (aqueous, alcohol and oil) from 4 species of algae. It is mainly the content of polyphenols, flavonoids and antioxidant activity that is determined. According to the results, the highest content of active substances was found in oil extracts. All extracts were encapsulated into liposomes. The average size of the nanoparticles was in range of 200 nm to 300 nm. The particles were stable enough also for long-term stability. The largest decrease was observed in the oil extract of the cultivated algae Chlorella vulgaris. The cytotoxicity of oil extracts was realized by MTT test on human cell cultures HaCaT. Finally, we concluded that the prepared liposomal particles could be used for anti-aging cosmetics.
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
Kyselina kávová jako nový fluorescenční marker kvality nápojů
Vodová, Veronika
Práce byla zaměřena na studium fotochemického chování kyseliny kávové (KK) se zřetelem na hodnocení kvality nápojů. Tato organická kyselina se vyskytuje v různých nápojích přírodního původu, jako jsou révová vína, džusy nebo čaje. KK vykazuje velmi zajímavé fotochemické chování, které je ovlivněno prostředím, ve kterém se KK nachází. Bude-li se měnit kvalita nápoje například z pohledu pančování, zákonitě se bude měnit i koncentrace KK i reakční podmínky. Jestliže takovéto vzorky vystavíme UV záření (spustíme fotochemické reakce) a následně zaznamenáme fluorescenční spektra pomocí, kterých půjde vzorky od sebe rozlišit. Vzhledem ke složitosti této problematiky je tato práce rozdělena na dvě části. První (přehledová) část této práce obsahuje důležité informace o KK z různých pohledů (výskyt, metabolismus, účinky a pod). Druhá (praktická) část této práce je zaměřena na fluorescenční monitorování standardu KK při různých podmínkách po UV ozáření (vliv doby působení UV záření, vliv pH prostředí a vliv koncentrace fosfátového pufru). Na základě výsledků bylo jednoznačně prokázáno, že fluorescenční vlastnosti (fotochemické chování) KK jsou striktně závislé na pH, době působení UV záření, použité koncentraci KK a chemické složení nápoje. Uvedené výsledky naznačují, že KK lze považovat za fluorescenční marker kvality nápojů. Pro ověření této hypotézy bude zapotřebí analyzovat větší množství reálných vzorků a statisticky vyhodnotit.
Chlorofyl a jeho význam pro zdraví
Hübnerová, Amálie
Tato bakalářská práce se zabývá chlorofylem a jeho významem pro zdraví. Zaměřuje se na popis stavby chlorofylu jako rostlinného pigmentu a organely chloroplastu, ve které se vyskytuje. Jsou zde popsány vlastnosti, které jsou důležité pro fotosyntézu. Byla prozkoumána jeho aplikace v potravinářství a vliv na zdraví jako antioxidantu nebo použití při prevenci chronických chorob jako je rakovina, Diabetes mellitus a Trimethylaminurie. Dokonce byl zjištěn účinek chlorofylu jako nového antivirotika proti COVID-19.
Fosfolipidy v potravinách
Zahradníková, Nikol
Podstatou této práce je poukázat na pestré účinky fosfolipidů, které jsou v současné době nedoceněny. Jelikož jsou fosfolipidy součástí všech buněčných membrán je první část věnována popisu jejich základní charakteristiky, trávení a biologického významu v živém organismu. Jednotlivé fosfolipidy se liší i benefity, které poskytují našemu organismu. Další část je zaměřena na význam využití v potravinářství. V tomto odvětví se fosfolipidy hojně využívají jako přídatné látky. Dále práce poukazuje na hlavní zdroje a výrobní proces lecitinu živočišného i rostlinného. Vzniklý lecitin pak prochází technologickou úpravou chemické struktury zvanou modifikace. Takto vzniklé modifikované lecitiny mají různá využití v potravinách. Následně se práce zabývá metodami stanovení fosfolipidů v potravinách. U nejpopulárnější metody HPLC-ELSD, je konkrétně popsán postup stanovení fosfolipidů ve vaječném žloutku a sóji. Závěrečná část práce je věnována fortifikaci potravin fosfolipidy a funkčním potravinám. Také se zde zmiňuje vzrůstající popularita nanoliposomů v potravinářství a legislativní požadavky na lecitin.
The impact of benzoic acids, metabolites of flavonoids, on the iron-catalysed Fenton reaction
Klenovičová, Alexandra ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Alexandra Klenovičová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín, metabolitov flavonoidov, na železom katalyzovanú Fentonovu reakciu Oxidačný stres je stav, kedy dochádza k zvýšenej produkcii voľných radikálov, ktoré prekročili endogénnu antioxidačnú aktivitu a vedú k poškodeniu biomolekúl. Rada ľudských ochorení je spojovaná s oxidačným stresom. Použitie antioxidancií ale v klinickej praxi zlyhalo, je možné, že sa na tom podieľa i fakt, že v prípade zvýšenej koncentrácie antioxidantu, alebo pri rôznych patofyziologických stavoch organizmu môžu antioxidanty vykazovať preferenčne prooxidačnú aktivitu. Rôzne in vitro a epidemiologické štúdie potvrdili prítomnosť antioxidačných a prooxidačných vlastností u flavonoidov. Avšak na základe ich farmakokinetiky je zjavné, že po per orálnom príjme týchto látok dochádza k signifikantnému metabolizmu v hrubom čreve, kedy v interakcii s črevnou mikroflórou vznikajú malé fenolické látky. Naskytá sa tu možnosť, že antioxidačné a rizikové prooxidačné vlastnosti, ktoré boli pripisované flavonoidom sú v skutočnosti vlastnosťou ich metabolitov. V našej práci sme sa...
The influence of benzoic acids (metabolites of flavonoids) on the copper-triggered Fenton reaction and hemolysis
Harčárová, Patrícia ; Lomozová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie a farmaceutickej botaniky Študentka: Patrícia Harčárová Školiteľ: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín (metabolitov flavonoidov) na meďou katalyzovanú Fentonovu reakciu a hemolýzu Kľúčová slova: flavonoidy, benzoové kyseliny, meď, Fentonova reakcia, hemolýza Meď je biogénny stopový prvok, ktorý je v ľudskom tele súčasťou niekoľkých enzýmov a proteínov. Schopnosť medi meniť oxidačný stav je zásadný pre jej biologické funkcie a umožňuje enzymatické redoxné reakcie v organizme. Homeostáza medi je v ľudskom tele prísne regulovaná, pretože jej narušením môže dôjsť k toxickému pôsobeniu medi. Flavonoidy sú sekundárne metabolity rastlín, ktoré sú bežnou súčasťou našej stravy a ich konzumácia má pozitívne účinky na náš organizmus. Za určitých podmienok však môžu mať tiež pro-oxidačné pôsobenie, ktoré súvisí s ich schopnosťou redukovať ióny prechodných kovov. Flavonoidy sú v ľudskom tele masívne metabolizované ešte pred dosiahnutím systémového obehu na malé fenolické látky, medzi ktoré patria aj benzoové kyseliny. V rámci tejto diplomovej práce bolo testovaných sedem derivátov kyseliny benzoovej. Pomocou HPLC metódy sme stanovili ich vplyv na produkciu hydroxylových radikálov vznikajúcich...
Kosmetická maska na obličej s antioxidačními vlastnostmi na bázi bakteriální celulózy
Borová, Šárka ; Hoová, Julie (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou kosmetické masky na obličej na bázi bakteriální celulózy. Motivací bylo připravit kosmetickou masku s antioxidačními vlastnostmi. Pro získání bioaktivních látek s antioxidační aktivitou byly nejprve připraveny extrakty z plodů růže šípkové (Rosa Canina L.) s rozdílnými navážkami šípků i s rozdílnými přídavky konzervantů. Tyto šípkové extrakty byly podrobeny spektrofotometrickým metodám, díky kterým byly zjištěny celkové obsahy polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivita. Bylo prokázáno, že obsah stanovovaných látek roste s poměrem naváženého šípků a nejvyšší obsahy antioxidačních látek byly naměřeny u extraktů s navážkou 25 g šípku. Následně byly tyto vybrané extrakty modifikovány do několika vzorků bakteriální celulózy. Po modifikaci látek bylo prokázáno, že bakteriální celulóza je vhodným materiálem pro naabsorbování bioaktivních látek do struktury jednotlivých analyzovaných vzorků. Bylo zjištěno, že bakteriální celulóza ve formě hydrogelu a lyofilizovaná bakteriální celulóza dokázaly absorbovat největší množství bioaktivních látek s antioxidačními vlastnostmi. Naopak vzorky suché bakteriální celulózy a bakteriální celulózy s alginátovým komponentem absorbovaly aktivní látky nejméně. Dále bylo zjištěno, díky analýze pomocí přístroje Visioscope, že kosmetická maska na obličej na bázi bakteriální celulózy ve formě hydrogelu by mohla mít potenciálně i nejen antioxidační, ale i hydratační účinky na pleť.
Vliv přírodních aditiv na prodloužení skladovatelnosti chlazených paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio)
TUNYS, Ondřej
Tato diplomová práce hodnotí účinky brusinky, česneku a cibulového extraktu na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy a oxidativní působení u paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různých termínech v závislosti na prováděné analýze (obvykle v den 0, dále po 1, 2, 3 a 6 měsících skladování). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých termínech (0, 1, 2 a 6 měsíců) hodnoty v rozmezí 1,71 - 2,05; 1,73 - 2,23; 1,43 - 2,14; 1,36 - 2,21 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) za celou dobu testování nedošlo. Nejlepších hodnot u mikrobiologické analýzy dosáhl cibulový extrakt. U senzorické analýzy však nejlepších výsledků v téměř všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence, barva, celková přijatelnost) dosahovala paštika s česnekem a brusinkou. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů prokázala inhibici oxidačních procesů. Veškeré výsledky tohoto zkoumání ukázaly, že přírodní aditiva mají dobré antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost kapřích paštik za vhodného skladování (zakonzervování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na dobu 6 měsíců.
Testing antioxidant properties of selected acetylcholinesterase inhibitors
Kucková, Jana ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Jana Kucková Školitel: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Názov diplomovej práce: Testovanie antioxidačných vlastností vybraných inhibítorov acetylcholínesterázy Alzheimerova choroba je veľmi rozšírené ochorenie, ktoré je typické zložitou patológoiu. Jeho príčina nie je jednoznačne objasnená. Čoraz viac sa hovorí o negatívnom vplyve voľných radikálov na toto ochorenie. Vzniká priestor pre testovanie nových látok, ktoré majú okrem klasických účinkov aj vlastnosti antioxidačné. Diplomová práca sa zaoberá spektrofotometrickým testovaním antioxidačných vlastností vybraných inhibítorov acetylcholinesterázy. Využíva sa tzv. 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazylový (DPPH) test kde prítomnosť antioxidantov s antiradikálovou aktivitou zpôsobuje redukciu farebného stabilného (DPPH) radikálu na bezfarebnú molekulu. Princípom metódy je meranie poklesu absorbancie (odfarbenia) vybraných látok, ktoré sú priamo úmerné antioxidačnej (antiradikálovej) účinnosti analyzovaných inhibítorov. Zameriava sa na dvanásť vzoriek, fenotiazín, čo je východzia látka syntézy nových inhibítorov a dva štandardy. Antioxidačná aktivita sa vyjadruje ako účinná koncentrácia antioxidantu, ktorá je potrebná k redukcii radikálu DPPH na 50 %(...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.